Ordo virginum

Interní sekce webu

Vítejte

Novinky

30/11/2016

Z Mezinárodního setkání zasvěcených panen v Římě 2016

Homilie Mons. Arthura Rochem arcibiskupa sekretáře Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ze dne 30. ledna 2016 v basilice sv. Antonína Paduánského.

Formulář mše: Panny Marie Obrazu a Matky církve III.

1.     Čtení: Zj 21, 1-5a

2.     Responsoriální žalm: Is 61, 10-11

3.     Evangelium: Jan 2, 1-11

Drahé sestry v Kristu, drazí přátelé!

Dnešní liturgie nám znovu nádherným způsobem připomíná Pánovo pozvání vám, jeho vyvoleným nevěstám!

Slova z proroka Izaiáše jsou plně určena každé z vás: „Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy.“(Iz 61, 10) Je to píseň toho, kterého vyvolil Pán, na kterém spočívá jeho Duch, ve kterém navždy vyhlašuje své milostivé léto!

Může se zdát divné mluvit o radosti v dnešním světě, plném nejistoty a  strachu. A přece jsme voláni k této radosti, ve které máte sloužit Pánu, a  v tomto jubilejním roce zpívat bez přestání o misericordia Domini – o milující dobrotě našeho Boha.

Izaiášova slova jsou předzvěstí Mariina Magnificat. Její vědomí Boha, který ve své něžnosti myslí na svůj lid v nesnázích, bylo tak veliké, že nebyla schopna zadržet radost, a ta silně vytryskla z  hloubi jejího srdce a vytvořila symfonii chvály, která je snad nejkrásnější písní v Bibli. Zdrojem, pramene, ze kterého tato radost vyprýštila, byl Kristus, kterého nosila ve svém lůně.

Nepřipomíná nám to touhu, kterou vyjadřuje biskup, když se modlí zásvětnou modlitbu v den Vašeho sňatku s Christem? Modlí se:

Až je tvůj Svatý Duch naplní…

Ať hoří láskou,

ale zalíbení mají jen v tobě.

Ať si pro svůj život zaslouží chválu,

ale ať po ní netouží.

Ať tě oslavují svatostí těla a čistotou duše,

ať je láska vede k tomu, aby ti oddaně sloužily

a chránily se toho, co by tě mohlo zarmoutit.

Buď jejich slávou, radostí a touhou …

Ať v tobě všechno nacházejí,

když si tě nade všechno vyvolily.“

Tato radost je darem Ducha svatého. Vchází do nás a žije v hlubinách našeho nitra. Izaiáš o ní říká, že je „pláštěm spravedlnosti, nádhernou čelenkou, šperky. … Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody.“ (Iz 61, 10-11)

A je zde ještě více: prorok se obrací od radosti z milované nevěsty k radosti, která nezadržitelně tryská z hlubin srdce samotného Pána: „Už nikdy o tobě neřeknou: „Opuštěná.“ A nikdy o tvé zemi neřeknou: „Zpustošená.“ Budou tě nazývat: „Oblíbená“ a tvou zemi: „Vdaná,“ protože si tě Hospodin oblíbil a tvá země se vdala. (Iz 62, 4).

Drahé sestry, jaká je to nádherná myšlenka kterou můžete uchovávat v srdci! Vy jste Pánovou radostí! On vás vyvolil, miluje vás, jako ženich miluje svou nevěstu, a raduje se ve vás!

Abychom se ještě více ponořili do nádherného Božího díla, inspirujme se velkou vizí ze Zjevení sv. Jana. Jan s nebývalou novostí poukazuje na to, že náš příběh má úžasné vyústění: „Viděl jsem nová nebesa a novou zeni….“ Jak víme, v biblické řeči je „moře“ symbolem zla, chaosu, nicoty. A Jan nás ujišťuje, že úplně a trvale zmizí! V srdci nového nebe a  nové země vidíme nový Jeruzalém, který je nevěstou Kristovou a místem přebývání Boha mezi lidmi.

V Janově vidění tyto rysy svatého města sestupujícího z nebe vyzařují tajemství církve a osvětlují zvláštním způsobem také vás díky vašemu zasvěcení. Nový Jeruzalém je ozdoben jako nevěsta pro svého ženicha. Ze skutečnosti, že Nevěsta, Církev, k nám přichází z nebe, je jasné, že se nejedná o dílo naše, ale Boží. Je to Jeho volba. On je ten, který vybírá, činí novým, který určil každou z vás ještě předtím, než jste se narodily. To, že si vás zcela svobodně zvolil, je znamením jeho lásky k vám. Mohl vybrat kohokoliv, ale nevybral. Zvolil vás.

Jste tedy povolány, abyste stály před Bohem a Jeho lidem jako ty, které jsou ozdobeny nevšední krásou – krásou, která pochází z vědomí toho, odkud pocházíte, ze zakoušení jeho důvěrné a božské lásky k vám. To vám Bůh říká: „Budou tě nazývat: „Oblíbená“ a tvou zemi: „Vdaná.“

Sv. Kateřina Sienská mluví o „daru světla“, který vstupuje do duše, místa snoubeneckého svazku:

„Světlo stanulo u dveří duše a hned, jak se dveře otevřely, vešlo, jako slunce které klepe na okno zastřené okenicí, a hned jak se okenice otevře, vchází do domu … A když jsi vešlo, co, milosrdné světlo, uděláš v duši? Odeženeš temnotu a dáš jí světlo. Vysušíš vlhkost sebelásky a dáš jí oheň své lásky. Osvobodíš její srdce, protože ve tvém světle pozná, jak velkou svobodu nám dáváš, když jsi nás vytrhl z ďáblova otroctví.“ (Modlitba 15)

Ženich, tak jako slunce, nikdy nepřestává svítit, ať je noc nebo den. On na vás stále čeká u dveří vaší duše. Není důvod pro obavy nebo sklíčenost, neboť on činí ve vás něco nového skrze lásku Ženicha k té, kterou si zvolil.

Dnešní svět velmi potřebuje vaše svědectví o této radosti a naději! Potřebuje vás, protože vy, v odpovědi na Pánovo volání a tím, že vstupujete do společenství lásky a života, o kterém Jan mluví, stáváte se „příbytkem Božím“ mezi lidmi, místem, kde se Bůh může setkat s každým člověkem.

Vaše životní povolání k životu v zasvěceném panenství je znamením, které světu ukazuje tu největší a nejkrásnější skutečnost – lásku Boží k celému světu!

On vás vyvolil tak, jako vyvolil svou Matku, aby ve svém srdci nesla těžkosti a utrpení lidstva, beze strachu pečujíc o skutečné a vážné potřeby světa, jak to udělala ve chvíli nouze na svatbě v Káně Galilejské.

Maria vždy pečlivě pozoruje, odvážně se ztotožňuje, naslouchá sténání světa, a prostě říká svému Synu: „Nemají víno.“ Její pohled je kontemplativní, laskavý a milosrdný, vidí toho tolik v naší společnosti, v našich rodinách, u ztracených a bez domova, u těch, kdo se cítí zbyteční a bezmocní, kdo se bojí, a zvláštní pozornost věnuje těm, kdo jsou ztraceni, ochrnutí, smutní, bez odvahy, v srdci vystrašení: ty všechny přináší před svého Syna a říká: „Nemají víno!“

Maria si všímá nedostatku „pohody“, která znamená takový rozdíl v úrovni života – která dodává životu požitek, radost a spokojenost, protože život není pouhým „přežíváním“, únavnou rutinou a povinností, ale bohatou existencí s potenciálem vitality, bohatstvím naděje a radosti, je to život, který umí čerpat ono víno, které rozjasní tvář – protože Ježíš je vždy připraven dávat v hojnosti.

„Udělejte všechno, co vám řekne!“ Maria věří svému Synu, je si jistá Ženichem, protože její Syn, její Láska, je Syn Boží. A to vše vychází z radosti Ducha svatého. Pocity smutku a prázdnoty, obtíží a povrchnosti v našich životech, společenstvích, místních církvích a v našem okolí, trpké myšlenky a úvahy, kritika konaná podle lidských měřítek, to vše dusí radost Ducha, která má být otevřenější a nadějeplnější, více milující a  plnější důvěry v Ježíše. On je ten, kdo věci mění a kdo jediný může dát naději a sílu našemu konání a naplnit nás útěchou.

Nejdražší sestry, bojujte proti povrchnosti a pesimistickému pohledu světa či církve a místo toho rozvíjejte skrze kontemplativní oči pozornost k tajemstvím, která jsou do nich vložena. Kontemplujte lidstvo očima milosrdenství a lásky Krista, vašeho Ženicha, který vidí za to množství bídy a ubohosti těch, které bez ostychu nazývá svými bratry a sestrami (srv. Žid 2,11). Následujte Beránka, kamkoliv vás vede. Milujte celý svět vášnivým srdcem Pána a jeho Matky, buďte posly naděje v zaslíbenou budoucnost, předjímejte svým životem Boží zaslíbení, že setře každou slzu z očí, buďte radostným příbytkem Kristovy lásky – pokorné a štědré lásky vycházející z pokorného a štědrého srdce. Je tolik lidí, kteří čekají, aby se mohli napít nového a lepšího vína, které jediné může dát novou chuť jejich životu. Vy, drahé sestry, stejně jako služebníci na svatbě, jste povolány, abyste dělaly právě tohle! 

24/10/2016

Zasvěcení v Praze

V sobotu 22. 10. 2016 při mši sv. v kostele nejsvětějšího Srdce páně v Praze 2 obdržely zasvěcení panen dvě pražské kandidátky Šárka a Tereza. Obřad vedl Mons. Karel herbst, světící biskup pražský. Děkujeme Pána za dvě nové spolusestry a vyprošujeme jim hojné požehnání na nové etapě jejich cesty.

 

26/04/2016

Jubilea zasvěcení v r. 2016

V letošním roce oslaví dvě české zasvěcené panny 20. výročí svého zasvěcení. Jana z plzeňské diecéze věnovala svůj život službě dětem, které nemohly vyrůstat ve vlastní rodině, Helena z litoměřické diecéze službě ve farním obvodu.

Nejsou to však „služebně nejstarší“ zasvěcené panny v České republice. První zasvěcení přijala v r. 1992 Maria Mlada z pražské arcidiecéze, v r. 1994 Ludmila z královéhradecké diecéze a v r. 1995 Marcela a Anežka z brněnské a Jiřina z litoměřické diecéze.

08/03/2016

Malá statistika k datu 31. 11. 2016

PDF format

Počet zasvěcených panen v ČR: 42

Již zemřelé:2

Podle diecézí

 

Brno

6

České Budějovice

1

Hradec Králové

4

Litoměřice

3

Olomouc

3

Ostrava-Opava

4

Plzeň

6

Praha

15

 

 

První zasvěcení:

5. 9. 1992 v Praze

Poslední zasvěcení:

22. 10. 2016 v Praze

Průměrný věk:

55

Nejčastější dosažený stupeň vzdělání:

vysokoškolské

Nejčastější zaměstnání:

školství, pastorace,
zdravotnictví a sociální služby



Tisk stránky